Analýza zaměstnanosti v příbramském regionu
Historie zaměstnanosti na Příbramsku
První písemný doklad o Příbrami pochází z roku 1216, kdy pražský biskup Ondřej kupuje za vlády Přemysla Otakara I. (1155 – 1230) statek, tzv. Příbram. Během 13. století vznikla osada s právem trhovým. Naleziště zlata, těžba stříbra a železných rud znamenaly ekonomický rozvoj města a r. 1497 za panování krále Vladislava II. Jagellonského (1456 – 1516) byla Příbram povýšena na město. Tím získala další práva, např. právo vařit a čepovat pivo. Období vlády Ferdinanda I. Habsburského (1503 – 1564) představovalo další rozvoj řemesel.
Za zmínku stojí alespoň zdůraznit kožešnictví, hrnčířství, mydlářství a zámečnictví. Dne 20. 11. 1579 jmenuje císař Rudolf II. Habsburský Příbram Královským horním městem a lidé získávají nové právo. Pokud budou pracovat v dolech, budou zbaveni robotních povinností.
V průběhu 16. a17. stol. se příbramští řemeslníci sdružují v cechy. Každý cech měl omezený počet členů a hájil zájmy určitého řemesla ve městě, stanovoval ceny a prodej výrobků. Z nejvýznamnějších cechů můžeme jmenovat cech řeznický, pekařský, mlynářský, ševcovský, hrnčířský a tkalcovský. Negativní dopad na město měla však třicetiletá válka (1618 – 1648), protože Příbram se postavila na stranu stavů, za což jí císař odebral po porážce na Bílé hoře privilegia a omilostnil ji, až když se přihlásila ke katolictví. Válečné drancování země přineslo i našemu městu obrovskou chudobu, počet obyvatel se snížil na polovinu.
Na počátku 18. století začíná další slavné období příbramského dolování stříbra a také zpracování železa. Město buduje vysokou pec, která dává později i jméno vsi Vysoká Pec. Dochází přirozeně ke zlepšení ekonomické situace. Ve městě se rozvíjejí zcela nová řemesla: voskařství, sklenářství a prstýnkářství. Důležitou roli sehrálo i tiskařství, které se zaměřovalo především na tisk modlitebních knížek v souvislosti s poutním místem Svatou Horou. Zároveň vzniká další nové řemeslo – betlémářství. Prodej betlémů nebo betlémových figurek vrcholí samozřejmě v době předvánoční. Nejznámějším prodejním místem se stal hostinec U Zeleného stromu.
Za panování císaře Josefa II. (1741 – 1790 došlo ke zrušení nevolnictví (1781), a tím se otevřela cesta k dalšímu průmyslovému podnikání v samotném městě. V roce 1779 byla otevřena šachta Vojtěch a o deset let později šachta Anna. V této souvislosti se výrazně zvýšilo množství vytěženého stříbra, neboť do Příbrami přicházeli další lidé za prací. Příliv obyvatel měl příznivý vliv na celkovou prosperitu řemesel a rozvoj tak potřebného obchodování. Na konci 18. století v samotném městě existovalo již 54 druhů nejrůznějších řemesel a k těm již existujícím přibývala nová, např. ševci, krejčí, krysaři a mlynáři. Hlavním zdrojem obživy zůstává i nadále hornictví, i přesto že se platy horníků pohybovaly na velmi nízké úrovni a byla zavedena 14- hodinová pracovní doba.
V průběhu 18. století se u nás rozšířila i výroba voskového zboží, první samostatný voskařský mistr Jakub Brod se zde usadil už v roce 1703. Základem produkce voskařského řemesla byly nejrůznější druhy svíček. Hlavním tržním odbytištěm se stala pochopitelně Svatá Hora. Od druhé poloviny 18. století zaujímá významné místo hračkářství. Tímto řemeslem se zabývalo cca 100 rodin, výsostné postavení představovaly rodiny Kostrbatých, Turků, či Frišů. Vyráběly se hračky dřevěné, ale i hračky ze zvláštní těstové hmoty, které se prodávaly velmi dobře pro svou nízkou cenu.
V 19. století se v důsledku průmyslové revoluce rozvíjí báňský průmysl a na konci 19. stol. se v Příbrami vytěžilo 97,7% celkové produkce stříbra a olova v rámci celé rakouské monarchie. Od roku 1860 vzrůstal výtěžek z příbramských dolů a v roce 1876 dosáhl zisku 1 mil. zlatých. V této době vrcholí i řemeslná výroba betlémských figurek. Typickou postavou betlému se stala postava havíře. Původně se vyráběly tyto figurky pouze pro vlastní spotřebu, ale později se výroba rozšířila i pro místní trh. Dominantní místo zaujímaly zvláštní figurky, tzv. „ chlebáčky“. Jednalo se o výrobu ze zvláštní těstové hmoty, kterou tvořila žitná mouka, klihová voda a piliny. Nevýhodou však byla jejich nízká trvanlivost.
Tragickým datem pro Příbram se stal 31. květen v roce 1892, neboť v ten den došlo k velké důlní katastrofě v březohorském revíru na dole Marii, při které zemřelo 319 horníků. V témže roce byla objevena rozsáhlá ložiska stříbra v dalekém Mexiku. To mělo za následek pokles poptávky i ceny stříbra u nás, což vedlo ke snižování mezd a hromadnému propouštění horníků (až 5773 lidí přišlo o práci). Špatné životní a sociální postavení hornických rodin vyvolalo celou řadu živelných nepokojů v samotném městě. Tím se však situace vůbec nezměnila, a proto lidé hledali nový zdroj obživy. Důležité postavení získala opět domácí řemeslná výroba: betlémářství, cukrářství, rukavičkářství a hračkářství. 20. století představovalo především rozvoj strojové výroby v dolech a zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance. Zlomovým okamžikem pro další rozvoj průmyslu se stal dekret prezidenta republiky č. 100 z roku 1945, ve kterém bylo uzákoněno znárodnění dolů a od 1. 1. 1946 rozhodnutím Ministerstva průmyslu ČSR vzniká n. p. Příbramské rudné doly. Ty byly zrušeny v roce 2001, a tak skončila činnost hornictví v oblasti rud v Příbrami po 690 letech. Mezitím v červnu roku 1949 došlo k zahájení činností organizace Jáchymovské doly a v téže době se začala těžit uranová ruda i v samotném okolí Příbrami. Od 1. 1. 1976 byla zřízena organizace Československého uranového průmyslu se sídlem v Příbrami. Město tedy nabízelo velký počet pracovních příležitostí, do města se přistěhovalo velké množství lidí i ze Slovenska. Životní úroveň a velmi dobré pracovní podmínky se zastavily v roce 1991, kdy byla těžební činnost uranového průmyslu ukončena a později přesídlena do Stráže pod Ralskem. Od této doby prudce klesá počet pracovních příležitostí ve městě a lidé dojíždějí za prací do Prahy.
Mgr. Jitka Matulová
Dopady ukončení těžby uranu na zaměstnanost regionu a vývoj nezaměstnanosti v okrese Příbram v letech 1990 – 2012
K prvnímu uvolnění nezaměstnanosti na okrese Příbram došlo počátkem roku 1990 v důsledku ústavních změn.
K 31. 12. 1990 evidoval Úřad práce v Příbrami 632 uchazečů o zaměstnání. V roce 1991 proběhla druhá vlna nezaměstnanosti. Likvidace některých organizačních složek a hlavně útlum hornické činnosti přivedly na úřad práce přes sedm tisíc nezaměstnaných, koncem roku zůstalo v registru 4.162 uchazečů o zaměstnání a Příbram měla nejvyšší míru nezaměstnanosti v České republice 8,2 %. Třetí etapa nezaměstnanosti probíhala v letech 1992 až 1996. Do evidence se ročně hlásilo k šesti tisícům nových uchazečů. Nabídku a poptávku na trhu práce úspěšně vyvažoval rozvoj malých organizací, soukromého podnikání a terciálního sektoru. Nezaměstnanost zaznamenává pokles a pohybuje se v období těchto let v rozmezí 4 – 5 %.
Další etapu vývoje nezaměstnanosti v regionu od počátku roku 1997 ovlivnila ekonomická situace a celkové zvýšení ekonomické aktivity obyvatelstva. V roce 1997 měla nezaměstnanost na okrese Příbram velmi podobný průběh jako v roce předcházejícím. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za rok 1997 byla 5,3 %. Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti pobíralo 63 % evidovaných uchazečů. Zvýšil se i počet volných míst. Nejvyšší nezaměstnanost byla na Rožmitálsku, nejnižší v Sedlčanech a okolí.
V roce 1998 se potvrdil očekávaný vývoj nezaměstnanosti a průměrná míra nezaměstnanosti s v okrese Příbram zvýšila. Rok 1998 byl obdobím, ve kterém z důvodu neutěšené hospodářské situace došlo k ukončení éry nízké míry nezaměstnanosti. K 31. 12. 1998 evidoval Úřad práce v Příbrami 4.870 uchazečů o zaměstnání, což představovalo míru registrované nezaměstnanosti 8,6 %.
Nezaměstnanost v 1. pololetí 1999 kulminovala počátkem roku. V únoru dosáhla rekordních 5.191 uchazečů, tj. 9,1 %. V červnu došlo ke změně trendu vývoje nezaměstnanosti. Nárůst počtu uchazečů nebyl z důvodu nižších počtů vycházejících absolventů učebních oborů tak razantní jako v letech předcházejících.
Mezi 77 sledovanými okresy se Příbram s mírou nezaměstnanosti 8,5 % posunula na 34. pozici. Ve III. čtvrtletí 1999 vývoj nezaměstnanosti stagnoval, ale na konci roku překročil absolutní počet registrovaných osob rekordní hranici 5,2 tisíce nezaměstnaných. K 31. 12. 1999 míra nezaměstnanosti činila 9,0 %.
V letech 2000 až 2002 se hodnoty míry registrované nezaměstnanosti pohybovaly na konci roků v rozmezí 8,3 % (r. 2000) až 8,7 % (r. 2001). K 31. 12. 2003 se nezaměstnanost v okrese Příbram meziročně zvýšila a byla na úrovni 9,0 %.
V průběhu roku 2004 nezaměstnanost nezaznamenala oproti předešlým létům výraznější změny. V souvislosti se vstupem ČR do EU byla od 2. pololetí r. 2004 stanovena nová metodika výpočtu míry registrované nezaměstnanosti a to v tom smyslu, že do řad nezaměstnaných uchazečů již nejsou zařazeny osoby „nedosažitelné“. To jsou např. osoby v pracovní neschopnosti, osoby ošetřující člena rodiny, uchazeči v rekvalifikaci a další osoby pobývající déle než 30 dnů v cizině ap.
Na základě výpočtu dle této nové metodiky činila k 31. 12. 2004 míra regionální. nezaměstnanosti 8,6 %, v průběhu roku 2005 došlo především z důvodu zlepšené hospodářské situace k dalšímu poklesu nezaměstnanosti, která činila k 31. 12.2005 7,9 %. Tento trend pokračoval i v roce 2006, kdy meziročně nezaměstnanost poklesla o 0,9 procentního bodu a k 31. 12. 2006 měla hodnotu 7,0 %.
Také situaci v průběhu roku 2007 lze hodnotit pozitivně. Ve zmiňovaném období dochází k dalšímu postupnému poklesu nezaměstnanosti a k 31. 12. 2007 měla míra reg. nezaměstnanosti hodnotu 6,0 %, tzn. meziroční pokles o 1 procentní bod. Trend poklesu nezaměstnanosti pokračoval i v roce 2008. Registrujeme nejnižší hodnoty za posledních deset let. Nejnižší míru nezaměstnanosti evidujeme v květnu a červnu, shodně 5,0 %. V průběhu roku 2009 dochází však v důsledku světové hospodářské krize k celkem výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Tradiční nárůst ze zimních měsíců (leden, únor) se nezastavil a nezaměstnanost se ke konci roku vyšplhala až na rekordních 9,9 % (prosinec 2009).
V průběhu roku pololetí 2009 došlo ve vývoji absolutního počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání k výraznému nárůstu průměrného měsíčního počtu uchazečů. V období roku 2009 bylo zaevidováno celkem 9477 uchazečů, z evidence bylo vyřazeno za stejnou dobu 7290 osob. Nabídku volných pracovních příležitostí tvořil během tohoto období průměrný počet 378 míst, ten je o 914 nižší než v průběhu roku 2008. Průměrný počet uchazečů na jedno volné pracovní místo byl v průběhu roku 2009 14,7 osoby. (5,4 x více než v roce 2008) Z celkového množství 201 nahlášených volných pracovních příležitostí k 31. 12. 2009 bylo 9 míst pro OZP a 40 pro absolventy škol a mladistvé.
Ani v roce 2010 nedochází k poklesu nezaměstnanosti, dál je ovlivňována probíhající světovou hospodářskou krizí, její hodnoty kulminují v lednu a únoru 2010, kdy je na úrovni 10,8 resp. 11,1 %, což jsou v průběhu 20 let existence úřadu práce historicky nejvyšší hodnoty. V dalších měsících dochází přeci jen k mírnému poklesu a ve druhém pololetí roku (červen – říjen) se pohybuje v rozmezí 9,3 – 9,4 %. V zimních měsících lze však z důvodu přerušení některých sezónních prací počítat s nárůstem nezaměstnanosti. Tato situace v tomto období se však opakuje každoročně.
K 31. 12. 2011 evidoval Úřad práce v Příbrami 6 147 uchazečů o zaměstnání, tzn., že meziročně počet uchazečů klesl o 632 osob a míra registrované nezaměstnanosti měla hodnotu 10,1 %, tedy o 0,7 procentního bodu méně než na konci roku 2010.
Obdobný průběh ve vývoji nezaměstnanosti měl také rok 2012. Hodnoty nezaměstnanosti se v průběhu tohoto období příliš nelišily od hodnot z r. 2011 a k 31. 12. 2012 byla nezaměstnanost v okrese Příbram na úrovni 10,3 % a v evidenci úřadu práce bylo registrováno 6 348 uchazečů o zaměstnání. Dá se tedy konstatovat, že od počátku světové hospodářské krize od roku 2009 se vývoj nezaměstnanosti příliš nezměnil a v roce 2013 se dá očekávat ještě nárůst evidovaných osob.
Od ledna 2013 dochází ke změně ve výpočtu nezaměstnanosti. Termín „míra registrované nezaměstnanosti“ kdy se nezaměstnanost počítala, jako podíl počtu nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních osob se nahradil termínem „Podíl nezaměstnaných osob“, a výpočet nezaměstnanosti se provádí jako podíl nezaměstnaných osob k počtu osob ve věkové kategorii 15 – 64 let.
Zdroj: Úřad práce ČR – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Příbrami – Příbram
Irena Karpíšková
Jak hospodářská komora pomáhá firmám v regionu překonávat krizi se zaměřením na zaměstnanost
„Rekordní nezaměstnanost v České republice v novodobých dějinách naší země nepřináší žádný optimismus. Hospodářská komora České republiky již dlouhodobě sleduje trend tzv. nezaměstnávání, kdy systémově nevznikají nová místa. Tato skutečnost je pochopitelná, a to vzhledem k dlouhodobé stagnaci ekonomiky, která nepřináší dostatečně velké finanční prostředky především do služeb, ve kterých podnikatelé začínají hojně využívat systém krátkodobého zaměstnávání, tedy brigádníků. V neposlední řadě nesmíme opomenout ani mnoho měsíců sdělovaný fakt velikého propadu stavebnictví. Jednou z problematických skupin jsou bezesporu vysokoškoláci. Hospodářská komora navrhuje změnit situaci v oblasti vysokoškolsky orientovaných mladých lidí, kteří by měli mnohem větší uplatnění v technických oborech, než v oborech humanitních, což je z důvodu technické orientace ČR pochopitelné. Dlouhodobě říkáme, že je nutné pokusit se nastavit celou změnu systému zaměstnávání jak mladých lidí, tak i lidí ve věku 50+. Právě to je úkol, který si HK ČR dává s novou ministryní práce a sociálních věcí ČR a dalšími členy vlády. Stěžejní je pak i spolupráce HK ČR s Úřadem práce jak na centrální, tak i regionální úrovni. I nadále společně usilujeme o to, aby zaměstnavatelé hlásili nové pracovní pozice a tím docházelo k tolik důležitému propojování informací,“ komentuje Petr Kužel, prezident HK ČR v únoru 2014.
HK ČR má s Úřadem práce ČR podepsáno Memorandum o spolupráci a samozřejmě
i Okresní hospodářská komora v Příbrami dlouhodobě úzce spolupracuje s Úřadem práce v Příbrami, v současné době s krajskou pobočkou Středočeského kraje, která sídlí právě v Příbrami. OHK Příbram má k dispozici pravidelná hlášení o stavu nezaměstnanosti na okrese i v kraji a umísťuje informace na své webové stránky.
Komora nemůže přímo ovlivnit pomoc podnikatelům v regionu, ale právě spolupráce s Úřadem práce zajišťuje aktuální informovanost např. o národních či evropských projektech, které mohou pomoci firmám v regionu udržet zaměstnanost. Součástí spolupráce je jak elektronická informovanost o projektech do podnikatelské sféry, tak např. pořádání seminářů k novým projektům, které mohou podnikatelé využít.
Příklady projektů:
■ „VZDĚLÁVEJTE SE PRO RŮST!“
Cílem projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ byla podpora zaměstnavatelů, kterým se podařilo překonat hospodářskou recesi a v současné době realizují svoji činnost v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě HDP.
Projekt byl určen pro všechny typy podniků (malé, střední i velké) ve vybraných odvětvích:
strojírenství, stavebnictví, nezávislý maloobchod (v tomto případě jen malé a střední podniky), pohostinství, gastronomie (od 1. 12. 2011 zabezpečovalo Ministerstvo pro místní rozvoj) terénní sociální služby, odpadové hospodářství.
O finanční podporu mohli zaměstnavatelé žádat za předpokladu, že realizovali svoji činnost v uvedených odvětvích a buď nabírali nové pracovníky, které bylo třeba patřičně vyškolit či rekvalifikovat, nebo potřebovali zvýšit odborné znalosti či dovednosti stávajících zaměstnanců.
Projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ byl realizován v období 31. 5. 2011 – 28. 2. 2014
■ „PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ“
Projekt „Podpora odborného rozvoje vzdělávání zaměstnanců“ volně navazuje na projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ – adaptabilita, s cílem podpořit odborný rozvoj zaměstnanců. Projekt umožní vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců a současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady zaměstnanců po dobu jejich vzdělávání.
Projekt „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců“ je v realizaci od 1. 12. 2013 do 31. 8. 2015, přičemž vzdělávací aktivity musí být ukončeny k 30. 6. 2015. Na realizaci projektu byla z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost vyčleněna částka 900 000 000 Kč.
Projektu se mohou účastnit zaměstnavatelé (popř. OSVČ), kteří v meziročním srovnání nezaznamenali vyšší pokles tržeb než je 5%. Pokles tržeb se dokládá výkazem zisků a ztrát (tzv. výsledovka) za poslední a předposlední účetní období. U OSVČ kopií dvou posledních daňových přiznání.
Projekt umožní vybraným podnikům získat finanční příspěvky na vzdělávání či rekvalifikaci svých zaměstnanců. Současně budou zaměstnavateli hrazeny mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců, a to po dobu jejich vzdělávání.
Oficiální informace o projektu „Podpora odborného rozvoje vzdělávání zaměstnanců“ včetně manuálu pro zájemce, žádosti a příslušných formulářů naleznete na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí – http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/podpora_odborneho_vzdelavani_zamestnancu
Zaměstnavatel zpracuje žádost, kterou si stáhne z výše uvedené webové stránky, a včetně povinných příloh ji doručí na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Mělník, Nymburk, Praha – východ, Praha – západ, Příbram, Rakovník). Na zaměstnance projektu na příslušném kontaktním pracovišti se zaměstnavatelé mohou obracet v případě potřeby získání podrobných informací, případně konzultací.
Na základě výzvy MPSV č. 70 k předkládání regionálních individuálních projektů – Prioritní osa 4.2a Aktivní politiky trhu práce, oblast podpory 4.2a.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti v rámci OP LZZ předložil Úřad práce ČR žádosti o finanční podporu z OP LZZ na tyto regionální projekty:
· Cílem je zaměstnání ve Středočeském kraji /nový projekt/
· Rodičovství a práce /nový projekt/
· Odborné praxe pro mladé do 30 let ve Středočeském kraji /nový projekt/
· Krátce bez práce
· Začínáme po 50
· Směr – práce
■ Projekt „Cílem je zaměstnání ve Středočeském kraji“
Úřad práce ČR – krajská pobočka v Příbrami bude od 1. 5. 2013 realizovat projekt „ Cílem je zaměstnání ve Středočeském kraji“. V první fázi realizace projektu bude v nadlimitní veřejné zakázce na služby vybrán dodavatel, který bude realizaci zajišťovat. Aktivity projektu pak budou zahájeny v lednu 2014.
Cílová skupina
Uchazeči o zaměstnání do 25 let věku s dosaženým středním odborným vzděláním a vyšším, jejichž dosažená praxe je maximálně 12 měsíců. Jedná se o osoby, které jsou krátce po ukončení studia, a tudíž nemají potřebné pracovní zkušenosti či jen velmi malé. Absence těchto pracovních zkušeností jim brání v uplatnění se na trhu práce.
Cíl projektu
Hlavním cílem projektu je zvýšení zaměstnatelnosti a prevence dlouhodobé nezaměstnanosti cílové skupiny.
■ Projekt „Rodičovství a práce“
Tento projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání po rodičovské dovolené a zájemce o zaměstnání na rodičovské dovolené nebo krátce po jejím ukončení. Hlavním cílem projektu je zvýšit zaměstnatelnost osob z cílových skupin, podpořit jejich začlenění zpět na trh práce a prevence nezaměstnanosti. Regionální individuální projekt Rodičovství a práce klade důraz na individuální přístup ke klientovi s výběrem vhodných nástrojů a školení tak, aby byl klient připraven uplatnit se na trhu práce. Projekt se skládá ze souboru školení a dalších nástrojů, které jsou naplánovány pro široké spektrum klientů projektu (ve smyslu vzdělání, charakteru, praxe, atd.). Školení a další nástroje projektu budou připraveny tak, aby splnily cíl, a to poskytnout účastníkům dovednosti, které jsou potřebné k tomu, aby se zlepšil jejich přístup k zaměstnání.
■ Informace o realizaci projektu „Odborné praxe pro mladé do 30 let ve Středočeském kraji“
Reg. číslo projektu: CZ.1.04/2.1.00/70.00058
Doba realizace projektu: od 1. 7. 2013 do 31. 8. 2015
Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Projekt je zaměřen na zvýšení zaměstnanosti specifické věkové skupiny mladých osob do 30 let věku realizací cíleného nástroje/opatření aktivní politiky zaměstnanosti „Odborné praxe pro mladé do 30 let“. Odborné praxe mohou být v případě potřeby kombinovány s rekvalifikacemi a interními poradenskými činnostmi, které připraví kandidáty pro efektivní výkon praxe u konkrétního zaměstnavatele.
■ Projekt „Krátce bez práce“
Projekt je zaměřen na uchazeče o zaměstnání s délkou evidence kratší než 5 měsíců vedených na kontaktních pracovištích Krajské pobočky v Příbrami Úřadu práce ČR.
Hlavním cílem projektu je zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání a předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti. Cílovou skupinou jsou lidé, kteří v souvislosti s přetrvávajícími důsledky hospodářské recese přišli o zaměstnání a nemají zkušenosti s novou životní situací spojenou s nezaměstnaností.
■ Projekt „Začínáme po 50“
Projekt je zaměřen na uchazeče o zaměstnání starší 50 let věku, kteří jsou evidováni na Úřadu práce ČR – kontaktních pracovištích krajské pobočky v Příbrami. Uvedená cílová skupina uchazečů je jednou ze skupin uchazečů, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Tito uchazeči se obtížně uplatňují na trhu práce.
Hlavním cílem projektu je zvýšit zaměstnatelnost osob z cílové skupiny a podpořit jejich začlenění zpět na trh práce. Dílčími cíli jsou získání či prohloubení dovedností formou rekvalifikace, zprostředkování zaměstnání i s možností poskytnutí mzdových příspěvků zaměstnavateli, který zaměstná účastníka projektu, zvýšení flexibility, motivace a kvalifikace nezaměstnaných.
■ Projekt „Směr – práce“
Tento projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců. Tyto osoby spadají do skupiny ohrožených na trhu práce a je jim věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání i podle Zákona o zaměstnanosti.
Hlavním cílem projektu je zvýšit zaměstnatelnost osob z cílových skupin, podpořit jejich začlenění zpět na trh práce a prevence nezaměstnanosti. Projekt Směr – práce klade důraz na individuální přístup ke klientovi s výběrem vhodných nástrojů a školení tak, aby byl klient připraven uplatnit se na trhu práce. Projekt se skládá ze souboru školení a dalších nástrojů, které jsou naplánovány pro široké spektrum klientů projektu (ve smyslu vzdělání, charakteru, praxe, apod.).
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/esfpb/op_lzz/rip_-_regionalni_individualni_projekty
V Příbrami 25. 2. 2014
Irena Karpíšková
ředitelka OHK Příbram